Můj život byl pravým opakem mých snů. 10

Tuto cestu jsem si vybrala sama. 

Vybrala si i rodiče, přesně takové, které jsem potřebovala. Výchova bez lásky a citu. Rodiče, kteří si vůbec neuvědomovali, že vnímám i je samotné. Jak se chovali k sobě, k nám, jak se chovali k cizím lidem. Viděla jsem u nich přetvářku a naučila se všechno podle nich. Přesně tak, jak se chovali oni. Vnímala jsem neupřímnost, faleš a brala to, jako normální. Dělala jsem všechno, co jsem doma viděla a ve finále za to byla trestaná a nepochopená. Byla jsem zmatená a nevěděla si s tím rady. Nevěděla jsem, co je dobře a co špatně, protože u nich jsem viděla opak toho, co po mě chtěli. Měla jsem mluvit pravdu, ale oni hodně krát lidem lhali. Měla jsem být upřímná, ale viděla, jak se přetvařují a dělají něco jiného, než chvíli předtím říkali. Vnímala jsem to velmi brzy a nechápala, co je správné. Měla jsem pocit, že musím říct každému, co si myslím OPRAVDU, a díky tomu začala mít velké problémy, ne jen doma. 

Chtěla jsem říkat pravdu, ale přitom byla naučená, že dospělí lžou, a jsou neupřímní. Nevěděla jsem, jak se mám chovat, co říkat, když jsem viděla lež a přetvářku všude. Naučili mě tomu, že se musím podřizovat, poslouchat a nic nechtít. A do života šla nepřipravená s naučeným chováním, co MUSÍM a co je moje povinnost. 

Naučila jsem se dokonale, přetvařovat, manipulovat a být neupřímná. Pravdu, jsem používala jen v emocích, která vždycky ublížila. Mstila se za svoje nezdary. Ve svém nitru jsem přitom cítila, že taková, jak se prezentuji, opravdu nejsem. Začala jsem to ,,napravovat,, v partnerských vztazích. Mnoho let jsem byla přesvědčená, že když svým partnerům pomáhám a podřizuji se jejich rozhodnutí, že je to správné, protože sama jsem moc dobře věděla, jak se cítím, když mi nikdo nepomáhá. Byla jsem si jistá, že nikdo si nemůže stěžovat, že je se mnou nespokojený, ale opak byl pravdou. Bála jsem se, že když nebudou, spokojeni odejdou nebo mě vymění za jinou, protože já sama jsem to několikrát chtěla udělat.

Nikdy jsem to neříkala nahlas, jen jsem to tak cítila. Dlouho mi trvalo si to přiznat. Dlouhé roky jsem netušila, že si to celé špatně vykládám. Chtěla jsem utéct, ale ne od nich, ale před pravdou, že si to všechno vytvářím sama. Tenkrát jsem tomu nerozuměla a bylo nejjednodušší to svádět na někoho jiného. Svádět na ostatní, jak jsou hrozní a já tak snaživá a nepochopená. Já pečující, pozorná a starostlivá jsem chtěla zpátky to stejné a nechápala jsem, proč to nedostávám. Tak jsem se snažila být ještě víc pozorná, starostlivá a pečující, a tím tuplem jsem nic nedostávala. 

Vůbec jsem tomu nerozuměla, proč?, jak je to možné? Cílila jsem se zklamaná, nepochopená, zbytečná a nerozuměla jsem proč se mi to tak děje.

Dlouho mi trvalo pochopit, že se v mém životě nic neděje náhodou. Všechno se dělo tak, jen proto, abych já sama procitla a začala zkoumat trochu hlouběji. Uvědomila jsem si, že moje pocity nikdy nelhaly a ukazovaly mi dost jasně co je pro mě správné, ale já je neposlouchala. Bála jsem se něco změnit, protože jsem uvěřila, že to bude ještě horší a nezvládnu to.

Strach je největší manipulátor, který se jen tak nedá překonat a je skrytý v mnoha věcech a přesvědčeních. Dlouho jsem si myslela, že ho nikdy nedokážu překonat. A překonala!

Nestačí klouzat jen po povrchu. Musí se hrábnout hodně hluboko a fakt to bolí, ale stojí to za to. A díky tomu jsem zjistila, že bych mohla pečovat a podřizovat se ostatním do nekonečna. Mohla bych pro ně dělat cokoliv a čekat, že oni mi to, SNAD, jednou vrátí zpátky. Nikdy mi to nevrátí dokud já sama nezačnu pečovat o sebe a nezačnu se mít opravdu ráda! 

Dát samu sebe na první místo a být k sobě laskavá a zároveň mít se opravdu ráda, je klíč, aby nám ti druzí s láskou vraceli zpět, to, co od nás dostanou. Dokud nemáme rádi sami sebe, nikdo nás rád mít nebude. Týká se to všeho. Pokud nejsme upřímní k sobě, ostatní k nám upřímní taky nikdy nebudou. Pokud lžeme sami sobě, ostatní nám taky budou vždy lhát. 

Je to jednoduché- to co sami v sobě nemáme, nemůžeme od nikoho jiného dostat zpět. Jsem ráda za mojí cestu i přes to, že byla velmi trnitá. Naučila mě spoustu věcí. I přes to všechno co jsem zažila a musela překonat, bych nikdy neměnila. 

Adriana