Přijmout život neznamená rezignovat nebo se smířit s tím, co nás trápí. Znamená to přestat bojovat s tím, co nemůžeme změnit, a najít sílu měnit to, co změnit lze. Je to schopnost otevřít se všemu, co nám život přináší – radosti i zkouškám – a vnímat je jako příležitosti k růstu. Co znamená přijmout život? Je to hluboké pochopení,...

když se ocitneme na samotném dně, tak je to jedinečná příležitost se od toho dna odrazit a začít úplně znova a jinak. Vím, jak je bolestivé, když se člověk nachází v zoufalé a zdánlivě neřešitelné situaci. Vím, co dokáže mysl vytvořit za katastrofické scénáře. Jak se z toho nikdy nemůžeme dostat, jak z toho nikde nevidíme cestu ven, jak...

Můžeš mít cokoliv, ale nedostaneš to od nikoho z venku!

Nepoučíme-li se z minulých chyb, zpravidla je zopakujeme. Ale, můžeme se také naučit hodit minulost za hlavu a kráčet dopředu.

Určitě každý z nás ví, co je to vnitřní kritik a vnitřní sabotér. O vnitřním vítězi nepíšu úmyslně, protože dostat se k němu je proces. Převážná většina lidí má v hlavě, jen vnitřního kritika, ale já to ,,musím,, mít ve stylu ,,když už, tak už,, přece nebudu troškařit, sabotér je prostě lepší. Bohužel jsem si celé roky neuvědomovala, že...

vtáhne nás dovnitř, vytvoří iluzi, že věci bývaly lepší, že jsme bývali šťastnější, tehdejší zážitky silnější, ale také nás může ochromit.

Před desíti lety jsem poprvé četla knihu od Eckharta Tolleho – Moc přítomného okamžiku.

Blíží se konec roku 2023 a já osobně nikdy nebilancovala.

Po mnoha životních zkouškách a lekcích jsem si uvědomila, že jen na mě záleží, jak se cítím. Najednou vím, že nepotřebuji, aby mě měl někdo rád, když se má ráda sama.

Když se ocitneme na samotném dně, tak je to jedinečná příležitost se od toho dna odrazit a začít úplně znova a jinak.

Myslela jsem si, že NIC lepšího není.

,,Pomocnou ruku hledej na konci svého ramene,,. Tuto větu jsem dlouho nechápala. Bylo těžké si přiznat, že záleží jen na mně samotné, co udělám se svým životem. Jen já sama dokážu věci změnit, nikdo to za mně neudělá. Nikdo, když se mi chce čůrat nepřijde a neřekne, že to za mně udělá. Úplně stejně, to funguje s čímkoliv, co...

Kdysi jsem si myslela, že musím najít tu ,,moji správnou cestu,,. Dneska vím, že na té správné cestě, jsem stále. Není potřeba ji nikde hledat. Myslela jsem si, že se stane ,,zázrak,, a já se najednou ocitnu na ,,moji správné cestě,, přesně tam, kde mám být a pak budu spokojená.

Tuto cestu jsem si vybrala sama.

Problémy v dospělosti si přinášíme z dětství.